A Month of EuH Conversations – Jana Stehlíková
Ve třetím díle naší série EuH rozhovorů máte možnost poznat Janu Stehlíkovou, naši akademickou poradkyni a zakladatelku pražské European Horizons Chapter. Jana vystudovala magisterský obor Mezinárodní ekonomická studia a diplomacie a je doktorandkou v programu mezinárodní politické vztahy na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE. Pracuje na Oddělení zahraničních styků VŠE a je také členkou fakultního i celoškolského Akademického senátu. V současnosti dokončuje svou disertační práci v rámci stipendijního pobytu na Europa-Institutu v Německu. Dnes si s Janou budeme povídat o jejích aktivitách, o začátcích naší European Horizons Chapter a o významu celé organizace. Rozhovor vedla Johanka Paťhová, vedoucí sekce HR.
Moje první otázka se týká zrodu EuH Chapter v Praze. Na VŠE je hodně studentských spolků. Jaká byla tvá motivace založit úplně nový?
Mým úplně prvním impulsem byl zážitek z univerzity Sciences Po v Paříži, kde jsem v roce 2016 trávila svůj výměnný pobyt v rámci programu Erasmus+. Tam jsem se prvně setkala s činností European Horizons, a to během jedné z organizovaných studentských diskusí. Velmi mě zaujal formát akce, typický pro European Horizons, a sice studentská debata na vybrané téma bez nějakého hosta-experta, který by měl úvodní hodinovou přednášku a pak byl věnován krátký prostor dotazům a komentářům. Jednalo se o skutečnou debatu mezi studenty různých oborů a z různých koutů světa na dané téma. Byla jsem opravdu nadšená. Studenti ze všech koutů světa se aktivně zapojovali do diskuse o současném politickém dění v Evropě, a díky jejich různým názorům, zkušenostem, backgroundu a pohledu často “out-of-the-EU-box” jsem ten večer odcházela domů skutečně plná nových podnětů k zamyšlení. Na VŠE v té době již samozřejmě byly etablované studentské spolky zabývající se mezinárodními vztahy (např. JDI), ale kromě tradičního formátu expertních přednášek také operovaly zejména v češtině. V tu chvíli mi došlo, že ačkoli studujeme mezinárodní vztahy, nevědomky si zužujeme naši perspektivu tím, že o mezinárodních vztazích diskutujeme pouze s českými studenty a připravujeme se tak o spoustu nových podnětů. Tehdy se zrodila myšlenka přivést European Horizons do Prahy. V té době již existovala síť cca 40 Chapters po celém světě a byla zde proto příležitost sdílet naše pohledy, názory a zkušenosti s ostatními členy studujícími v zahraničí a postupně přilákat na naše akce i zahraniční studenty z VŠE. Mou primární motivací tak bylo nejen propojit studenty v českých programech se členy European Horizons na ostatních univerzitách, ale i dát příležitost zahraničním studentům na VŠE zapojit se do studentského života prostřednictvím našeho spolku. Na VŠE momentálně máme kolem 900 studentů anglicky vyučovaných programů a cca 300 výměnných studentů, kteří na naši školu každý semestr zamíří. Proč jim tedy nedat příležitost podělit se s námi o své myšlenky a názory a vzájemně se tak obohatit a rozšířit si obzory?
Která témata by měla být skrze European Horizons propagována?
Určitě obecně témata, která současně rezonují jak v EU, tak u nás – a to se stále mění, vidím to i v naší krátké, tříleté historii pražské EuH Chapter. Navíc European Horizons se také díky svým novým členům stále vyvíjí a mění, a je důležité, aby téma zajímalo a bavilo právě ty, kteří se jím budou aktivně zabývat. Studenti na VŠE mají různé specializace a zájem o širokou škálu témat, navíc rádi pronikají do hloubky právě v oblastech, které je profesně lákají, přinášejí zajímavé podněty ze svých zahraničních pobytů a pracovních stáží … byla by škoda stanovovat si nějaké limity. Osobně se vždy nadchnu pro cokoliv souvisejícího s digitalizací, kybernetickou bezpečností nebo e-diplomacií, čemuž se dlouhodobě věnuji, ale je samozřejmě celá řada dalších zajímavých a důležitých témat. Vím, že mezi současnými členy rezonuje velký zájem o ekonomická témata – strukturální fondy, budoucnost hospodářské a měnové unie atd. – z čehož mám velkou radost. Na VŠE navíc máme řadu skvělých odborníků, se kterými jsme v kontaktu a můžeme s nimi otevřeně konzultovat. To je přínosem nejen pro naše členy samotné a jejich studium a budoucí praxi, ale rovněž to i zkvalitňuje naše výstupy a zlepšuje naše eventy. Agenda EuH také vždy odráží aktuálně diskutovaná témata v rámci EU. Česká republika je pořád poměrně euroskeptická, zvláště v porovnání s ostatními členskými státy EU. Studenti na VŠE ale mají o EU, jejím fungování, politikách a institucích bohaté vědomosti a zájem, mohou tak odborně přispět i do veřejné debaty. Byla by škoda, kdybychom nepřinesli evropské záležitosti blíže veřejnosti.
Jaký je tvůj nejlepší zážitek spojený s European Horizons?
Velice ráda vzpomínám na naše Cross-Chapter workshopy. Když se účastníte nějaké velké EuH konference, byť pořádané na takových univerzitách jako je Yale v USA nebo College of Europe v Belgii, jste stále „jen“ pasivní účastník. A to ačkoli tři týdny před samotnou konferencí už s dalšími studenty z jiných Chapters spolupracujete na nějakém paperu, který pak společně prezentujete, na konferenci potkáte spoustu skvělých nových lidí, vyslechnete si odborné přednášky, na které byste se jinak nedostali a jste sami aktivní v networkingu, pořád jste zkrátka „pouze“ účastník. Na druhou stranu, když stojíte za kompletní realizací nějaké velké akce, může vám to dát mnohem více. Naše Cross-Chapter workshopy měly vždy účastníky z minimálně tří
dalších univerzit, příprava trvala i dva měsíce. Zájemci se nám hlásili prostřednictvím esejí, které jsme poctivě četli, vybrali z přihlášených vhodné účastníky, které jsme poté rozdělovali do skupin tak, aby je nejen bavilo téma, ale i byla zajištěna diverzita studijních oborů, backgroundu atd. Všichni členové pražské Chapter byli opravdu hodně vytížení přípravami – od supervize týmové práce všech skupin účastníků, aby včas vznikl kvalitní paper, promování akce na VŠE, přes rezervace místností na VŠE, catering, ubytování, až po logistiku spojenou s vyzvedáváním lidí na letišti, organizování volnočasového programu… Všechny tyto úkony byly opravdu náročné, aby vše v těch třech dnech klapalo. Nejradši proto mám ten pocit na samotném závěru každého Cross-Chapter workshopu, kdy sedíme v Akademickém klubu a já poslouchám prezentace těch výborných paperů vytvořených účastníky pod vedením našich členů, a uvědomuji si, že toto by se nikdy nestalo nebýt skvělé týmové práce naší EuH Chapter – všech členů, kteří obětovali mnoho času a energie, aby se něco takového mohlo uskutečnit. V ten moment mě vždy zaplaví pocit čisté radosti a neskutečné hrdosti na celý tým, protože bez nikoho z nich by to prostě nešlo a všichni pracovali vždy na 200 %. A každý workshop se vydařil na jedničku. To byla pro mne vždy ta nejlepší odměna – vědět, že jsme dali příležitost našim zahraničním hostům vytvořit paper, na který jsou oni sami pyšní, a společně zažili několik neskutečně vzájemně obohacujících dní.
Zúčastnila jsi se také dvou EuH konferencí – Digital Economy Youth Summit (DEYS) a European Fall Policy Convention (EFPC). Proč jsou dle tvého názoru důležité?
Obě konference se konaly na podzim 2017 v rychlém sledu s po našem úplně prvním Cross-Chapter workshopu. Vzpomínám na ně jako na listopad s European Horizons. EFPC byla interní konference, kde se sešly všechny evropské Chapters. Měli jsme příležitost se s ostatními členy EuH vzájemně poznat a diskutovat o tom, jakým směrem bychom se chtěli vydat, jaké jsou cíle, zájmy a budoucí agenda EuH a kde vidíme celý think-tank v následujících letech. DEYS byla odborná konference pořádaná na College of Europe, které se zúčastnili i externí panelisté s odbornými přednáškami: EU delegáti, zástupci veřejného sektoru, profesoři i diplomaté. V rámci této konference jsme také spolu s dalšími studenty psali policy paper o kybernetické obraně, který byl nedávno publikován. Obě konference považuji za velice přínosné a věřím, že mají v rámci EuH obrovský význam. Hlavní myšlenkou European Horizons jako policy-inkubátoru je dát mladým lidem slovo. Tedy prostor, ale i odvahu promluvit, příležitost formulovat a předkládat politikům i veřejnosti návrhy a alternativy na řešení problémů. Mnohdy jde o nápady, které vzejdou z „out-of-the-box“ myšlení. Tedy inovativní myšlenky, takové, které ti, co již v dané oblasti působí, nemusí hned vidět. Nicméně aby to nebyly nápady jen od stolu, které mají daleko k jakékoli realizovatelnosti, EuH spolupracuje s celou řadou odborníků
z veřejné, soukromé i akademické sféry, kteří s námi na tvorbě policy-paperů pracují a naše podněty, je-li třeba, usměrňují. Po studenty je tohle, věřím, skvělá příležitost – setkají se se skvělými lidmi – profesionály z oboru a stejně zapálenými studenty ze všech koutů světa (dnes už má EuH více než 60 aktivních Chapters v Americe, Evropě i Asii), vyzkouší si hledání a návrh řešení nějakého problému, na který dostanou feedback. To vše navíc v kulisách Cambridge, Brugg, Yaleu nebo Otzenhausenu.
Jak ti členství v EuH pomohlo ve tvé kariéře? Doporučila bys ostatním stát se členy těchto studentských iniciativ?
Založení EuH Chapter na VŠE určitě podpořilo mé rozhodnutí zůstat na FMV a naplno se věnovat doktorskému studiu. Postupně jsem také směr svého výzkumu přeorientovala na EU. Své studium jsem začala s obecnějším tématem kyber diplomacie, postupně mě zkušenosti a kontakty v EuH nasměrovaly blíže k digitální agendě EU. Právě teď jsem již podruhé na výzkumném pobytu v německém Saarbrückenu a první kontakt s lidmi z Europa-Institutu jsem navázala právě prostřednictvím EFPC. V tomto roce jsem se rovněž zapojila do výzkumného projektu TAČR na FMV zaměřeného na analýzu předsednictví Radě EU. Takže jestli bych dalším studentům doporučila připojit se ke studentským spolkům a iniciativám? Určitě ano. Je to skvělá příležitost, jak poznat nové lidi, vyzkoušet si různé pozice v rámci organizace, věnovat se tomu, co vás odborně zajímá … a postupně se vám najednou otevře mnohem více dveří a nabídne řada příležitostí. Zda se rozhodnete vejít a využijete té či oné nabídky, to už je jen na vás. Každý člověk je jiný a musí najít to, co mu nejvíce vyhovuje. European Horizons a další studentské iniciativy vám jednoduše poskytnou příležitost.
Moje další otázka směřuje právě na projekt TAČR (Technické agentury ČR), na kterém jsi donedávna pracovala. Mohla bys prosím stručně představit strukturu a výsledky tohoto projektu?
Jednalo se o projekt aplikovaného výzkumu zaměřený na nastavení koordinačního mechanismu v rámci předsednictví v Radě EU. Desetičlenný řešitelský tým (včetně doktora Biče, akademického supervizora EuH) během pěti měsíců mapoval a analyzoval zkušenosti zemí, které již dříve předsedaly Radě EU. Provedli jsme hloubkový výzkum postavený jak na veřejně dostupných informacích, tak rozhovorů s lidmi, kteří se na jednotlivých předsednictví a jejich přípravě přímo podíleli. Na závěr jsme pomocí SWOT analýzy (silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby, které se mohou objevit) a analýzy nákladů a přínosů vypracovali návrhy vhodných scénářů pro organizaci českého předsednictví v druhé polovině roku 2022.
Vývoj European Horizons jsi sledovala skoro od začátku. Existují momenty, které bys označila jako milníky ve skoro šestileté historii celé organizace?
Jak jsem zmínila, s EuH jsem se seznámila na podzim roku 2016, zatímco samotná organizace vznikla v únoru 2015. Od samého začátku jsem pak sledovala vývoj pražské Chapter. S Martinem Vokálkem, kterého jsem znala z Akademického senátu FMV, jsme nejdříve s návrhem na založení pražské Chapter oslovili pana doktora Biče, s jeho pomocí jsme pak získali další první členy a společně v dubnu 2017 oficiálně Chapter na VŠE založili. Za zlomový okamžik považuji sled událostí na podzim roku 2017. Vše začalo, když pan Bič přišel s návrhem, že bychom před plánovanou akcí pořádanou na VŠE Centrem Evropských studií s absolventy prestižní College of Europe mohli uspořádat „předskokanský“ event s panelisty, se současnými studenty této univerzity a členy tamní EuH Chapter. Shodou náhod byla tehdejší studentka i Elisabeth Weisswange, se kterou jsem se znala z Paříže (tedy vlastně ta osoba, která stojí za prvotním impulsem k založení pražské Chapter), a která pozvání do Prahy spolu se třemi dalšími členy tamní Chapter s radostí přijala. Elisabeth rovněž spolupořádala EFPC, která se konala o týden později v Německu, kde nadšeně vyprávěla o pražském Cross-Chapter workshopu a jak naše Chapter založila novou tradici. Díky tomu jsme na EFPC byli zvoleni evropskou Chapter roku 2017. Nicméně žádná tradice tehdy vůbec nebyla v plánu, pro nás to byla jednorázová akce! Po návratu do Prahy jsme tak na setkání celé Chapter diskutovali o tom, zda vše takticky ignorovat, nebo čelit výzvě a dostát naší smyšlené pověsti zakladatelů Cross-Chapter workshopů a uspořádat další. Sama se musím přiznat, že jsem se tehdy jako doktorandka v prvním ročníku, tehdy pracující na plný úvazek v soukromém sektoru, přikláněla k variantě taktického mlčení. Nicméně entusiasmus z nápadu ve zbytku týmu jasně převládl a na celé čáře mě přehlasovali. Naštěstí! V březnu na již druhém Cross-Chapter workshopu jsme přivítali deset studentů z pěti různých Chapters na univerzitách v Berlíně, Barceloně, Toulouse, Bathu a Vídně a tradice workshopů pokračovala, dokud ji nepřerušila pandemie. Tady máte důkaz o tom, jaké přínosy má demokracie. 😊 Nicméně na tomto místě patří velké díky vedení FMV, které nás od začátku našeho fungování v činnosti podporuje, a to nejen finančně, i VŠE a grantu paní rektorky. A jestli mám z něčeho obavy? Nejistota vždy panuje, když naši aktivní členové dokončují studium nebo když odcházejí z lokální úrovně do vyšších pozic ve vedení transatlantického think-tanku. To se stává nezvykle často. Půl roku (2018/2019) jsem sama působila jako spoluvýkonná ředitelka. Nyní je ve funkci výkonné ředitelky od roku 2019 naše bývalá prezidentka Kateřina Hošková, která byla ještě předtím i regionální koordinátorkou evropských Chapters. Vedení pražské Chapter tehdy předávala Kristíně Chlebákové, která dříve vedla EuH Alumni Network. A v neposlední řadě Milan Kalců, který je od roku 2019 pokladníkem celé organizace, spravuje finance spadající zároveň pod americké a evropské právo a k tomu ještě zvládá studium a stáž. Myslím, že snad žádná jiná Chapter dlouhodobě takovéto personální zastoupení na nejvyšší úrovni nemá. Velkou výzvou pražské Chapter tak je, že jednoduše vytváříme příliš dobré lidi, kteří se zcela oprávněně a zaslouženě časem dostávají do výkonného managementu think-tanku. Nám tak odcházejí skvělí a schopní lidé. A my pak získáme nové členy, jenže situace se klidně opakuje. Tady máme jasný důkaz, že European Horizons jednoduše přitahuje skvělé a talentované studenty, kteří jsou vysoce motivovaní a mají schopnosti, které jim EuH umožňuje rozvíjet. Johanko, ty jsi k nám přišla v září, tak doufám, že si tě vedení EuH vyhlídne nejdříve za rok. 😊
Koronavirová pandemie velice ovlivnila aktivity EuH, například mezinárodní konference, workshopy atd. Jaké jsou podle tebe nové příležitosti či výzvy, kterým musí EuH v době pandemie čelit?
V EuH je fungování prostřednictvím virtuálních setkání již zaběhnutou praxí. Část vedení EuH vždy byla v USA, druhá v Evropě. Bylo vlastně zcela výjimečné, když bylo více členů vedení v jedné zemi nebo dokonce na jedné univerzitě. Většina organizačních věcí se tak vždy řešila online. Z této perspektivy tak přechod na digitální formát nebyl ničím novým. Nicméně úplně jiná situace jsou konference. Zde já sama vidím příležitosti i hrozby. Příležitost spočívá v tom, že právě nyní dochází k neustálému zlepšování nových nástrojů a platforem, které umožňují celkem snadno přenést eventy do online podoby. Hrozba pramení z celkové přesycenosti online eventy. Přiznejme si, že ve virtuální realitě trávíme denně tolik času už v práci nebo ve škole, že se nechceme účastnit další online akce. Už jsme unavení z neustálého sezení u počítače, všichni toužíme konečně vyjít někam ven, aktivně se účastnit nějaké společenské události, potkat se fyzicky s dalšími lidmi, pracovat na paperu a prezentovat ho lidským bytostem, ne pouze obrazovkám. I proto už teď pracujeme na novém formátu Cross-Chapter workshopu, aby to nebyla jen online konference. Chtěli bychom ho pojmout více jako výzkumný projekt, do kterého chceme aktivně (byť vzhledem k situaci virtuální, avšak úplně novou formou) zapojit co nejvíce členů European Horizons ze všech stávajících Chapters. Uvidíme, jak se to vyvine. Držte nám palce!
Jano, děkujeme za tvůj čas a za velice zajímavý rozhovor. Přejeme ti hezké prožití pobytu v Německu a hodně úspěchů ve tvých dalších aktivitách v roce 2021!