První rozhovor – Martin Vokálek

A Month of EuH Conversations – Martin Vokálek

 V prvním díle našeho minicyklu A Month of EuH Conversations Vám představíme Martina Vokálka, absolventa Fakulty mezinárodních vztahů VŠE oboru Mezinárodní studia a diplomacie, jednoho ze spoluzakladatelů naší chapter European Horizons (EuH) a současného zástupce ředitele think-tanku EUROPEUM, Institutu pro evropskou politiku. Martin rád přijal naše pozvání a bude vyprávět o vzniku EuH, jeho poslání a své současné práci. Interview vedl Jindřich Slunečko, náš vedoucí publikací.

Martine, na VŠE v poslední době vzniklo mnoho studentských organizací. Jaká byla vaše motivace založit úplně novou pobočku již fungující organizace European Horizons? Čí to byl nápad? 

 Tento nápad vzešel primárně z hlavy Jany Stehlíkové, která absolvovala studijní pobyt v zahraničí na Sciences Po ve Francii a nechala se právě tam inspirovat vznikající sítí European Horizons. Jana před založením této organizace posléze hledala vhodné lidi do týmu. Naštěstí jsme se znali z Akademického senátu a Jana mě poté oslovila i s ohledem na mé zaměření na evropskou politiku. Dále se nám společně podařilo najít další studenty, kteří nám pomohli s rozjezdem celé organizace. Jmenovitě s námi od začátku byli Kačka Bambásková, Michaela Janošková, Jana Kleščová, Kačka Vencbauerová a důležitou roli měl také akademický poradce Josef Bič. Postupně se pak přidávali další členové.

Co se týče mé motivace založit EuH, chyběl mi na VŠE studentský spolek, který se zabývá čistě evropskou politikou, transatlantickými vztahy a nabízel by něco navíc pro studenty oboru Evropská ekonomická integrace, či studenty diplomacie s podobným zaměřením. Dále mi oproti již fungujícím spolkům přišlo skvělé, že  by to byl spolek navázaný na celou síť poboček z celé Evropy, USA a momentálně i Asie, a i proto jsme se rozhodli založit pobočku již fungující sítě EuH. Byla to pro nás velká přidaná hodnota. V neposlední řadě bylo mou motivací také po sobě něco zanechat na VŠE a jsem rád, že se to podařilo v podobě EuH.

 V čem spatřuješ důležitost a hlavní poslání European Horizons? Jaká je největší přidaná hodnota právě EuH? 

 Dle mého názoru jsou to kontakty a propojení studentů nejen na VŠE, ale i skrze další zahraniční univerzity, se kterými máme možnost spolupracovat. Je skvělé potkávat se s lidmi, kteří mají podobné směřování, zabývají se mezinárodními vztahy a mají zájem také o evropská témata a transatlantické vztahy. Samozřejmě, je to pro studenty také obrovská zkušenost, jelikož mohou sami přinést určitá doporučení k různým politikám a mohou tak nahlédnout již do samotné praxe a ovlivňovat dění kolem sebe. Dále si také mohou vyzkoušet organizování akcí různých formátů a dokonce vyrazit na zahraniční konference.

Během svého působení v EuH, jsi se zúčastnil také mezinárodních konferencí na univerzitách na Yale v USA a College of Europe v Bruggách. Jaké zkušenosti ti tyto konference přinesly? Našel sis tam i nějaké přátele během takto krátké chvíle? 

 Konference mi přinesly řadu zkušeností. Poznal jsem, jak fungují takto věhlasné univerzity a bylo to velké obohacení. Dále jsem ocenil možnost potkat se s lidmi, kteří už mají něco za sebou. Velká část lidí už v tu dobu dokončila větší část svého studia a současně už pracovala v oboru, podobně jako já. Myslím, že i díky tomu jsme už dokázali vytvořit určitý relevantní výstup, který mohl něco ovlivnit. Ohledně networkingu bych netvrdil, že jsem si tam našel přátele na celý život, ale samozřejmě v určité míře na sebe s některými účastníky nadále narážíme v pracovních životech a je skvělé, že se již známe.

Jsi stále v kontaktu se současnými členy pražské pobočky EuH či Alumni EuH?

Ano, jsem v kontaktu se současnou prezidentkou pražské pobočky EuH Kristínou Chlebákovou, která je momentálně na stáži právě v EUROPEU. Dále bývám v kontaktu s Janou Stehlíkovou, se zakladatelkou EuH, s Milanem Kalců, pokladníkem EuH a také s akademickým poradcem EuH Josefem Bičem, který se shodou okolností účastnil třeba i výzkumné stáže v rámci bruselské kanceláře EUROPEA. Samozřejmě se také občas vídám s Alumni členy EuH, nejvíce se spoluzakladatelkami EuH.

 Jakým způsobem hodnotíš své působení v EuH a jak ti pomohlo v budoucí profesní kariéře? Doporučil bys současným studentům se zapojit do studentských organizací?

 Překvapilo mě, jak rychle mé působení v EuH uteklo. Zúčastnil jsem se již zmiňovaných konferencí v zahraničí, uspořádali jsme také několik zajímavých akcí na půdě VŠE a podařilo se nám celou organizaci uvést do stabilního chodu. Je však třeba říct, že jsem už během svého působení v EuH pracoval v EUROPEU a přitom ještě studoval. Byl jsem tedy rád i kvůli časovým možnostem, že se EuH úspěšně zaběhlo na VŠE a mohl jsem s klidným svědomím svou roli předat dál.

Celkově to pro mě byla velká zkušenost založit nový studentský spolek, organizovat studentské akce na půdě VŠE či se podílet na tvorbě policies týkajících se evropských záležitostí. Určitě bych studentům doporučil dělat něco navíc a ideálně v oboru, ve kterém se chtějí dále rozvíjet. Tuto možnost jim mohou dát právě i studentské spolky. Tyto zkušenosti navíc pak mohou hrát velkou roli při prvních pohovorech v pracovním životě. V neposlední řadě bych všem doporučil nebát se založit případně i nový studentský spolek, kdyby se někomu zdálo, že určitý spolek na VŠE chybí.

 V současné době pracuješ jako zástupce ředitele v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Mohl bys prosím představit samotnou organizaci a tvoji roli v ní?

 EUROPEUM je nevládní, neziskový a nepolitický think-tank založený v roce 1998, který se zabývá evropskou politikou a tématy s ní spojenými. Naše organizace je tvořena mezinárodním týmem, který pracuje a sídlí v Praze a v Bruselu. Naším cílem je přibližovat vize jak ČR, tak V4 blíže Bruselu a naopak. Každoročně tak EUROPEUM pořádá přes sto veřejných akcí, debat či seminářů a náš výzkumný tým vydává řadu publikací a je zapojen do mnoha mezinárodních výzkumných projektů, které se týkají evropských témat. V současné chvíli působím na pozici zástupce ředitele a zodpovídám za organizační a projektové aspekty organizace.

 Jakým způsobem koronavirus ovlivnil tvou práci a tvé pracovní návyky?

 Koronavirus narušil významně běžný chod našeho institutu, jelikož většina akcí, debat či seminářů probíhala v prezenční formě, a tak jsme museli všechny tyto akce přenést do on-line podoby. Naštěstí se nám podařilo většinu akcí uspořádat a mám radost, že jsme to v rámci možností zvládli velice dobře.  Na druhou stranu, interně nás koronavirus tolik nezasáhl, jelikož náš mezinárodní tým je zvyklý pracovat skrze on-line komunikační kanály.

Mé pracovní návyky se určitě částečně proměnily. Musel jsem si vytvořit pevnější režim na home office. Na druhou stranu musím říct, že určité pracovní činnosti preferuji dělat z domova, jelikož se můžu lépe soustředit. Musím však zmínit, že obecně kontakt s lidmi mi chybí a dost často je lepší konzultovat konkrétní agendy naživo, než on-line. To byla pro mě asi největší výzva, naučit se efektivně a dobře delegovat a řešit týmové úkoly on-line.

V uplynulých dvou týdnech, EUROPEUM organizovalo dvě velké akce, Prague European Summit a finále soutěže EuropaSecura.

Mohl bys prvně představit Prague European Summit?

 Prague European Summit je největší summit týkající se evropských témat v ČR. Každoročně se sjede do Prahy kolem 600-700 expertů, politiků či členů z neziskových organizací diskutovat tato nejdůležitější témata. Tento rok proběhl již 6. ročník a Summit byl tradičně organizován právě Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů ve spolupráci s MZV ČR, Evropskou komisí a dalšími institucemi. Koronavirus nám však nedovolil uspořádat Summit v tradiční podobě, a tak jsme se rozhodli pro hybridní formu celé akce. V Černínském paláci, v sídle MZV ČR, jsme vytvořili dvě studia, ze nichž vysílali hosté z ČR a okolních zemí, kteří se mohli zúčastnit osobně, zbytek se k nim připojoval on-line. Domnívám se, že to byl jedinečný formát a mohli se tak připojit významní hosté jako například Federica Mogherini a řada dalších osobností.

Záměrně bych se tě rád zeptal na soutěž EuropaSecura zvlášť, jelikož jsem se ji sám zúčastnil a prošel jsem všemi koly. Můžu tedy bez nadsázky říct, že to byla velká zkušenost, která mi hodně dala, a na soutěži jsem nejvíce ocenil její všestrannost. Fyzická připravenost, soft skills či tvrdé znalosti. Mohl bys tento projekt představit?

 EuropaSecura je soutěž pro středoškolské studenty zajímající se o mezinárodní dění a je určena pro ty, kteří se nebojí zažít něco jedinečného. Je to vícekolová soutěž pořádaná naším institutem ve spolupráci s Armádou ČR, Ministerstvem obrany ČR, Eurocentry Úřadu vlády ČR, Evropskou komisí ČR za podpory MZV ČR a Nadací Hanns-Seidel-Stiftung, kdy první kola jsou zaměřena na základní vědomosti o NATO a dalších mezinárodních otázkách, poté se píše odborná práce na reálný konflikt  a následuje obhajoba, oponentura a diskuze s nejlepšími týmy v každém kraji. Celá soutěž vrcholí s mým týmem a příslušníky Armády ČR ve vojenském prostoru Brdy několikadenním soutěžením, které prověří opravdu komplexně, dobrodružně a edukativně všechny účastníky. Pro tři nejúspěšnější týmy je pak připravena odměna v podobě exkurze do Bruselu. Samozřejmě tento ročník byl opět ovlivněn koronavirem a museli jsme tak na poslední chvíli celostátní finále v Brdech zrušit. Na druhou stranu jsme se snažili udělat maximum a vytvořili jsme republikové finále on-line. Pokud to epidemiologická situace dovolí, i odměna pro nejlepší týmy v podobě exkurze do Bruselu by příští rok měla proběhnout. Rozhodně tedy všem středoškolákům doporučuji se zúčastnit, je to opravdu jedinečný zážitek, jak sám říkáš a můžeš potvrdit!

 Jaké rady bys udělil současným studentům, kdyby se chtěli vydat tvou profesní cestou?

 První věc, jak už jsem zmiňoval, dělat určitě něco navíc. Každá aktivita se počítá a může se v budoucnosti hodit. Druhá věc, ideálně se však snažit dělat věci navíc, které vás můžou posunout v tom oboru, ve kterém se chcete dále rozvíjet. Za třetí, snažit se utvářet si síť kontaktů. Ne však vytvářet si nuceně kontakty pro kontakty, ale obklopovat se lidmi, kteří vás mohou nějak obohatit a rozvinout, ideálně stejně jako vy je. Protože každá taková osoba vám pak může přinést nový pohled na věc či otevřít nové dveře, což se mi dost často stávalo.

Martine, mockrát děkujeme, že jsi přijal naše pozvání do EuH interviews a přejeme ti hodně štěstí v osobním, tak pracovním životě!

Také děkuji za pozvání a věřím, že EuH se bude nadále úspěšně rozvíjet. Rád se s vámi uvidím na nějaké akci či jen třeba u piva, až to situace dovolí!